SYMBOLIKA NAŠEHO STÁTU

Každý člen družiny, 15. Eko Oddílu Drosera, by měl znát symboliku našeho státu, a proto by nebylo na škodu si na nějaké družinové, (oddílové) schůzce o symbolech popovídat.

-jb-

Všechny tyto znaky (včetně znaku Slovenska) s určitými výtvarnými úpravami jako historické znaky převzalo Československo po svém vzniku v roce 1918. V roce 1960 došlo k necitlivé úpravě státního znaku za cenu vážných heraldických chyb. Do původní podoby byly znaky Čech, Moravy a Slezska vráceny po pádu komunismu v roce 1989 a v lednu 1993 je převzala nově vzniklá Česká Republika.

Na malém státním znaku je stříbrný dvou ocasný lev ve skoku se zlatou korunou a zbrojí (drápy a jazykem). Je umístěn na červeném poli uvnitř tzv., "gotického" štítu ( s malým hrotem dole).

STÁTNÍ VLAJKA Státní vlajku převzala ČR při svém vzniku 1. Ledna 1993 po předcházejícím Československu. Po vyhlášení Československa v říjnu 1918 byla vypsána soutěž na znak a vlajku nového státu. Zvláštní komise vybírala z desítek návrhů a jejich úprav, a až po roce a půl, 30. Března 1920 byla schválena vlajka, kterou používáme do dnes. Jejím autorem byl Jaroslav Kursa (Nikoli Jaroslav Jareš, jak se často mylně uvádělo a ještě uvádí).

Česká státní vlajka má vždy poměr stran 3:2 a modrý klín vždy sahá do poloviny délky vlajky. Barvy bílá a červená pocházejí z českého znaku, modrá barva ze znaku moravského. Státní vlajce přísluší patřičná úcta a její používání má řadu předepsaných pravidel jak ze zákona, tak z tradičních zvyklostí.

POUŽÍVÁNÍ STÁTNÍ VLAJKY ZE ZÁKONA

VÝBĚR Státní vlajku vyvěšují oprávněné osoby na budovách, kde sídlí státní úřady (např. Poslanecká sněmovna, Senát, prezident, vláda, soudy, ministerstva a jiné správní úřady, ozbrojené síly a bezpečnostní sbory, státní banka, školy a školská zařízení, aj,) při státních svátcích a jiných příležitostech státního nebo místního významu (ve zvláštních případech i trvale).

Ostatní fyzické osoby a právnické osoby i organizační složky státu mohou užít státní vlajku vhodným či důstojným způsobem kdykoliv.

Prezidentská vlajka

Vlajka prezidenta republiky je bílá, s okrajem
skládajícím se z plaménků střídavě bílých, červených a modrých. Uprostřed bílého pole je velký státní znak.
Pod ním je bílý (stříbrný) nápis PRAVDA VÍTĚZÍ
na červené stuze podložené
žlutými (zlatými) lipovými ratolestmi.

Prezidentská vlajka

Prezidentská standarta vznikla za První Československé republiky. Tehdy byl v jejím středu velký státní znak Československa. Za druhé světové války vlál nad Pražským hradem hákový kříž.
Po válce se opět zavedla prvorepubliková i přes to, že k Československu již nepatřila Podkarpatská Rus (jejíž znak byl na standartě přítomen). V letech 1960-90 byl na standartě malý státní znak se lvem a rudou hvězdou.
Mezi lety 1990-93 byl na standartě velký znak ČSFR a latinský nápis Veritas Vincit (Pravda vítězí), od rozbití Československa se zavedla současná standarta.
Standartu můžeme vidět většinou na Pražském hradě, když se tam pan prezident se tam nachází.
Dále bývá je připevněna na kapotě prezidentských limuzín.

-jb-

ZÁSADY POUŽÍVÁNÍ STÁTNÍCH ZNAKŮ Státní znaky mohou používat i jednotliví občané a jejich spolky, vždy však vhodným a důstojným způsobem. Použité státní znaky musí odpovídat příslušnému zákonu jak v barevném, tak i grafickém provedení. Státní znak použitý k dekoraci prostoru se umístí na nejčestnější místo, tedy výše nebo nejvíce vlevo z hlediska diváka. Pokud je v blízkosti (na jedné stěně) použit i jiný znak, nesmí být státní znak menší.

Velký státní znak

Velký státní znak tvoří čtvrcený štít, v jehož prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí.
Ve druhém modrém poli je stříbrně - červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí.
Ve třetím zlatém poli je černá orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem,
se zlatou korunou a červenou zbrojí.

Velký státní znak

Státní znak obsahuje znaky všech 3 zemí Českých, stříbrného lva ve skoku na rudém poli za Čechy,
černou orlici na zlatém poli za Slezsko a stříbrno-rudě šachovnicovou orlicí na modrém poli za Moravu.

Velký státní znak nalezneme na stěnách řady budov institucí a úřadů.
Dále státní znak nalezneme například na českých bankovkách, policejních uniformách a také na prezidentské standartě.

Státní vlajka ČR

Státní vlajka se skládá z horního bílého pruhu a dolního červeného pruhu,
do nichž je vsunut žerďový modrý klín. Poměr šířky k délce je 2:3.
Modrý klín zasahuje do poloviny šířky vlajky. Visí-li vlajka svisle,
pak je bílý pruh vlevo a červený vpravo, modrý je vždy nahoře.
Užité barvy jsou národními barvami České republiky.

ZÁKONNÁ PRAVIDLA Při vodorovném umístěním na stěně budovy směřuje modrý klín při čelním pohledu vpravo, bílá barva je vždy na hoře, při svislém umístění na stěnu budovy je při čelnému pohledu bílá vlevo a modrý klín směřuje "špičkou" dolů.

Státní vlajka nesmí být použita k zahalení pomníku či desky, které mají být odhaleny. Na vlajkové žerdi nesmí být umístěny žádné ozdoby, ani další vlajka. Státní vlajka se vztyčuje a snímá bez přerušování a při nasazování a snímání se nesmí dotýkat země. Státní vlajka nesmí být používána v poškozeném stavu nebo znečištěném stavu. Značně poškozená vlajka se slavnostně spálí, nebo předá do muzea.

Státní pečeť

Státní pečeť tvoří velký státní znak podložený lipovými ratolestmi. Okolo je vepsán nápis ČESKÁ REPUBLIKA.

S pečetí se setkáme především na velice speciálních a důležitých obálkách, diplomech a vyznamenáních a to jen v mimořádných případech.

Státní pečeť

České korunovační klenoty tvoří: Svatováclavská koruna, Královské žezlo, Královské jablko, Korunovační plášť, meč a kožená pouzdra.

-jb-

Malý státní znak

Malý státní znak tvoří červený štít, v němž je dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí.

Malý státní znak vyobrazuje pouze českého lva, jenž symbolizuje České království a svazek českých historických zemí.

Malý státní znak

Znak pokračuje v tradici Malého státního znaku Československa. Malý státní znak se vyskytuje na stěnách některých institucí a hlavně na razítkách škol či na důležitých listinách (např. vysvědčení).

Český lev je na rubu České koruny.

Státní barvy jsou bílá, červená a modrá v uvedeném pořadí.

Česká trikolóra již kdysi dávno vlála nad Moravou jako moravský prapor. Stejnou trikolóru užilo i Československo odkud pochází její tradice. Sloužila i jako vlajka okupačního protektorátu Čechy a Morava.

Naše trikolora se od slovenské liší tím, že jsou prohozeny modrá a červená barva.
Zajímavostí je, že trikolóra Lužických Srbů je totožná, ale přesně v opačném pořadí (modrá je nahoře).

Při vertikálním věšení se otáčí "doleva", barvy jsou pak v pořadí bílá, červená a modrá.

K zapamatování trikolóry stačí užít podobné pravidlo, jako u vlajky. Nahoře jsou bílé mraky, poté červená zem vhodný pro chmel a pod zemí je voda.

Pomůcka:

S trikolórou se můžeme setkat zřídka. Používá u pásky na medailích a různých linkách a šňůrkách. Především tam, kde nemůžeme použít vlajku (protože česká vlajka nemůže být horizontálně nekonečná,
jako například vlajky Německa, Rakouska, Polska aj.).

Česká trikolóra

DALŠÍ ZÁSADY SPRÁVNÉHO POUŽÍVÁNÍ

Na stožár se státní vlajkou se již nesmí vztyčit žádná jiná vlajka (u vlajkových stožárů vodáckých klubů jí jediné náleží samostatné ráhno), státní vlajka se nesmí použít jako součást dekorace (k tomu slouží prapory). Pokud se vyvěšují kromě státní vlajky, vlajky další, musí být státní vlajky vždy na nejčestnějším místě-tj., první vlevo z hlediska diváka.

Stání hymna

Státní hymnu tvoří první sloka písně
Františka Škroupa a Josefa Kajetána Tyla.

Nynější česká hymna poprvé zazněla ve hře Fidlovačka, text napsal Josef Kajetán Tyl a hudbu složil František Škroup.

Státní Hymna

Hymna se často považuje za jeden z nejvyšších, ne-li za nejvyšší státní symbol. Při zpěvu hymny by jsme měli stát s rukama podél těla (popř. pravou rukou na srdci).

Jedním z národních symbolů České republiky je Lípa Srdčitá (Tilia Cordata)

Jedním z méně nápadných symbolů naší Vlasti je Lípa srdčitá.
Můžeme ji nalézt opravdu na standartě prezidenta, státní pečeti, vojenských uniformách a bankovkách.
Lípa je obecně strom oblíbený u všech slovanských národů a nejedno místo podle tohoto stromu bylo pojmenováno (u nás například Česká Lípa, v zahraničí dnes německé Lipsko [Liepzig]).

-jb-